
Zajímavosti
Češi znovu objevili chataření. Rekreační nemovitosti kvůli velkému zájmu zdražují a lákají komerční investory

Omezené možnosti cestování do zahraničí i domácího vyžití dělají z Čechů opět chataře a chalupáře. Fenomén populární především v dobách normalizace se začal vracet již v uplynulých letech, pandemie koronaviru ale zájem o rekreační nemovitosti ještě umocnila. Podle projektu Atlas cen, který sleduje data z katastrálních úřadů, se loni prodalo 6630 chat a chalup, tedy meziročně asi o 13 procent více. A protože je o ně větší zájem, zdražují - jejich průměrná cena narostla meziročně téměř o 18 procent. Podobně zdražují i další nemovitosti, u chat ale takový růst v letech před pandemií nebyl obvyklý.
Bydlení podražuje i kvůli rostoucím cenám pozemků. Každý rok stoupnou o desetinu

Byty v Česku podražují nejen kvůli pomalé výstavbě, ale i kvůli rychlému růstu cen stavebních pozemků. Ty v posledních 10 letech podle dat Hypoteční banky podražily o 85 procent. Důvodů je hned několik. Mimo velká města má vliv rostoucí zájem lidí o chaty a chalupy k rekreaci. V Praze a Brně pak vše komplikují zastaralé územní plány, jež v některých žádaných lokalitách s bydlením nepočítají. Proto je málo vhodných pozemků pro okamžitou výstavbu, které developeři shánějí, a neustále převažuje poptávka nad nabídkou.
.
Nemovitosti jsou běh na dlouhou trať, přesto se nevyhnou radikálním změnám

Rok 2020 se bezpochyby zapíše do dějin jako přelomový pro celou řadu oblastí lidského konání, a to nejen v důsledku propuknutí pandemie. Byl to rok, který odstartoval změny, jejichž důsledky budeme sledovat ještě v průběhu několika následujících let. Byl to rok, který postavil na přední místo otázku zdraví a také rok, ve kterém proběhly zásadní události z pohledu udržitelnosti, respektive boje proti klimatické změně.
Zaprvé, co je zdravé je i udržitelné a tedy odolné. Tento fakt se, nejen v nemovitostech, projevil nejsilněji. Po propuknutí pandemie jsme si začali všichni uvědomovat vliv našeho pracovního prostředí na zdraví. V kancelářích, jejichž majitelé již dříve dbali na principy zdravého vnitřního prostředí, se mnohem snáze dodržovala hygienická opatření. Vybavení moderními technologiemi pro vzdálenou spolupráci umožnilo snadný přechod na práci z domova a podobně.
Masivní využívání home office nám ukázalo, v jakém stavu jsou z pohledu zdravého vnitřního prostředí naše domovy, ve kterých jsme najednou byli nuceni trávit většinu dne - jaká je jejich ergonomie, jak nás dokáže ovlivnit výměna vzduchu v průběhu dne apod. Pokud si mohu dovolit předvídat, tak v následujících letech výrazně poroste poptávka po opravdu promyšlených rezidenčních projektech, dočkáme se také nápravy nešvarů v centrech měst, která v posledních dekádách patřila především turistům. Návrhy interiérů budou více počítat s pracovními místy a prudký rozvoj digitalizace protká naše domovy technologiemi, které budou sledovat kvalitu vnitřního prostředí, efektivně hospodařit s energiemi apod. Naše bydlení doplní kurýrní boxy a rozvoj také zaznamenají zdravé materiály s antibakteriálními povrchy atd.
Vedle pandemie stálo v uplynulém roce za to sledovat i evropské dění v oblasti snižování emisí a vývoj na finančních trzích. Vedle zpřísnění emisních cílů, ke kterému se přidala i Česká republika, a které ovlivní i sektor budov jsme byli svědky zcela zřejmého úspěchu "zeleného financování" a růstu těch projektů, které mají udržitelnost ve svých prioritních cílech. Stačí krátký pohled na úspěšné tuzemské emise zelených dluhopisů např. emise skupin CPI nebo CTP - členů České rady pro šetrné budovy, nebo zelené burzovní indexy. Ve zkratce, kdo neplánuje udržitelně, ten si připlatí a naopak.
Všiml jsem si ještě dvou fenoménů, které rok 2020 přinesl. Rapidní proměnu školství a úspěch průmyslových nemovitostí. Jsem rád, že projekt Rady Zdravá škola, který již několik let provozujeme, ukázal, že principy udržitelnosti, jež ve školství propaguje, jsou správné. V řadě médií jsme během pandemie mohli vidět modely proudění vzduchu ve třídách a jejich vliv na zdraví a rodiče se mohli na vlastní kůži přesvědčit, co to znamená koncentrace dětí při výuce a jaký vliv na ni má správné prostředí. Věřím, že řada škol vynucenou pauzu využila k vylepšení svého prostředí nejen s ohledem na digitální technologie, ale zvolila komplexnější proměnu a pokud ne, tak se pro tento posun rozhodnou v následujících letech. Rada jim v tom bude nápomocna.
Druhý fenomén souvisí s úspěchem průmyslového developmentu, který se ukázal jako funkční a zásadní součást struktury tuzemské ekonomiky. Provozovatelé logistických a průmyslových parků okamžitě reagovali na přechod maloobchodu a služeb do online prostředí, přechodné uzavírky a zpomalování dodavatelského řetězce. Průmyslový development projde bezpochyby v následujících letech také svým vývojem v oblasti udržitelnosti. Brzy se dočkáme větší kombinace funkcí areálů nebo častějšího využívání obnovitelných zdrojů pro jejich provoz.